Spořící účty nás dále lákají na vysoké úroky, a to již několik měsíců v řadě. V současné době atakují hranici 6 %. Někdy s různými podmínkami, ale jsme schopni se na to dostat. Za poslední rok, až na výjimky, banky úroky neměnily a zůstávají stále vysoké.

Důvodem této stability je především politika České národní banky. Ta určuje tři základní sazby a jedna z nich (2T repo sazba) ovlivňuje úroky na spořících účtech. Loni se nám dostala na 7 % a na této sazbě je dodnes. Velice zjednodušeně, tolik procent dostanou klasické komerční banky, pokud si vaše peníze u České národní banky uloží. Tato sazba však ovlivňuje i výši úvěrových produktů, kde je princip obrácený. Čím tedy vyšší úrok, tím se méně půjčuje (jsou dražší úvěry) a více se spoří (vyšší úroky na bankovních produktech). Toto je základní nástroj na tlumení inflace v jednotlivých zemí.

Avšak míra inflace pomalu klesá z loňských průměrných 16,2 % klesla na zářijových 6,9 %. Trend je stále snižující a Česká národní banka předpokládá, že bychom se příští rok měli dostat ke 2 % (zda to tak bude uvidíme zhruba za 12 měsíců)

Tento trend však ukazuje na jediné. Úroky na spořících účtech budou klesat. Jestli se toho dočkáme ještě letos v prosinci, nebo až příští rok nevíme. Už však i termínované vklady jsou na nižších hodnotách než před pár měsíci. Hlavním důvodem je očekávaní komerčních bank, že toto snížení přijde velice brzy.

Atraktivita spořících účtů tedy začne klesat. Jako národ jsme se naučili více investovat a snížení úroků na spořících účtech věřím, že tento trend bude pokračovat. Začněte přemýšlet, jakým směrem prostředky ze spořících účtů využít, ať neztrácí na hodnotě. Doba „spolehlivé investice“ na spořící účet pomalu končí.